
Autory expozice jsou Ing. arch. Oleg Haman a Ing. arch. Michal Rydlo. Projekt jsme zahájili v prosinci roku 2025, kdy jsme prostor Dvorany detailně zaměřili. Konceptuální návrh byl hotový během ledna, na konci téhož měsíce schválen a zahájili jsme výběrové řízení na dodavatele. Pro realizaci vitríny jsme vybrali společnost CULTURAL GLASS, která se specializuje na návrh, výrobu a instalaci muzejních vitrín a díky svým více než dvěma dekádám zkušeností i se zahraničními realizacemi vytvořila unikátní trojdílnou vitrínu se středovým výklopným otevíráním pro pohodlný přístup ke svitku.
Grafického ztvárnění se ujal Tomáš Machek z designerského studia Side2 a znovu se nám potvrdil příklad dokonalé spolupráce architekta s umělcem. Oleg Haman ideový návrh okomentoval: „V původním návrhu jsme počítali s ilustračním hebrejským písmem, ale uvědomili jsme si, že jakýkoliv vybraný text by vedle historického artefaktu působil nemístně“. Tomáš Machek tak využil prvek Davidovy hvězdy, kterou „rozbil“ na tisíce kousků jako symbol rozvratu komunit, rozpadu rodin a přerušení tradic. Na doplňkové informační ceduli, která se nachází na sloupu přímo naproti Tóře, samostatné třísky opět skládá do podoby hvězdy. Umocňuje tak architektonický záměr skrze sémantický význam a celý jej pozvedá o třídu výš. Sklo spolu s efektním podsvícením po celém obvodu vitríny, který pracuje s odrazem světla od stěny, vytváří působivou výslednou podívanou. Michal Rydlo k projektu poznamenal: „Expozice Tóry v Poslanecké sněmovně – unikátní kombinace, která neexistuje nikde na světě. Šlo o úkol vyžadující respekt a pokoru, protože je Tóra sama o sobě velmi silným symbolem. Bylo nutné expozici navrhnou důstojně, bez zbytečné okázalosti, dalších gest nebo čehokoliv rušivého a nechat působit Tóru jako takovou.“
Jak už jsme zmínili na začátku, expozice byla slavnostně představena u příležitosti významného dne Jom ha-Šoa. Úvodní slovo na akci pronesl také Oleg Haman. Nejdojemnější částí akce bylo bezesporu vystoupení přeživší, tehdejší dětské zajatkyně, z terezínského tábora, která zazpívala terezínskou hymnu, i tu dětskou – „Všechno jde, když se chce...“ Nám se chtělo a celkový výsledek je toho důkazem. „Reakce všech účastníků akce na zpracování expozice byla pozitivní. Byl jsem mile překvapený. Málokdy se stává, že jsou všichni tak nadšení a setkáte se pouze s pozitivními reakcemi.“ A Michal Rydlo k tomu doplňuje: „Síla Tóry jako paměti minulosti byla jasně patrná i při slavnostním představení expozice. Z prvních reakcí věříme, že se nám podařilo najít tu správnou formu.“
Chystáme se s kolegy ještě společnou exkurzi do Dvorany a určitě z ní připravíme minireportáž.





