Tento příběh ale začíná už v roce 1883, kdy původní novorenesanční dům vystavěl architekt Otto Ehlen. V roce 1911 si budovu ve Vodičkově ulici kupuje František Myšák a otevírá zde svou cukrárnu. O 11 let později je dům přestavěn do rondokubistického stylu, někdy zvaného slovanské art deco a je rozšířen o 3 patra podle návrhu Josefa Čapka. Tehdy dům dostal i svou ikonickou rondokubistickou fasádu inspirovanou tvorbou Josefa Gočára. Budova přečkala bez větších úhon 2. světovou válku i vládu totalitního režimu, kterým byla znárodněna.
V roce 2007 jsme na vyzvání soukromého investora provedli další výraznou proměnu, kdy vznikla polyfunkční budova se čtyřmi podzemními a osmi nadzemními podlažími. Kromě rekonstrukce historické budovy s cukrárnou Myšák byla dostavěna proluka do Vodičkovy ulice a rozšířeno bylo křídlo obytných budov směrem do Františkánské zahrady.
Během rekonstrukce došlo ke zborcení pěti pater historické nosné zdi starého objektu. Zachováno bylo pouze přízemí s cukrárnou. I přesto se podařilo vybudovat architektonické řešení, které zapadá do původní historické zástavby.
Není divu, že naší největší pýchou na projektu je fasáda v pětiosé symetrické kompozici přirozeně navazující na sousední objekty. Před ní jsou umístěny předsazené skleněné panely s potiskem, který proti slunci vytváří jemnou hru stínů a struktur. Na grafickém zpracování se podílelo grafické studio Tomáše Machka Side2. Jak vypadá budova osmnáct let od své poslední větší přestavby můžete vidět na fotkách od Alex Shoots Buildings.